Staré legendy často vznikaly z ticha a pozorování. Nešlo o rychlé vyprávění, ale o pomalé předávání příběhů. Lidé reagovali na neznámé a nevysvětlené jevy. Příběhy se formovaly po generace. Každé místo si vytvářelo vlastní vyprávění.

Legendy nebyly odděleny od každodenního života. Byly součástí prostředí a paměti krajiny. Nešlo o dramatizaci, ale o vysvětlení světa. Hrad byl přirozeným nositelem těchto příběhů. Jeho zdi si pamatovaly události i domněnky.

Dnes se na legendy díváme s odstupem. Nehledáme v nich doslovnou pravdu. Zajímá nás jejich význam pro místo. Jsou odrazem obav i nadějí. Pomáhají pochopit minulost.

Legendy doplňují historická fakta. Nevytvářejí protiklad, ale souvislost. Přidávají stavbám další rozměr. Vnášejí do prostoru ticho a tajemství. Jsou klidnou součástí historie.